Dne 22. září večer jsem měl tuto otázku vyřešenou. Za pět minut půlnoc totiž z Pece pod Sněžkou startoval závod dvojic v horském běhu Horská Výzva. S parťákem Mílou Rouskem jsem byl přihlášen už od jara. Hlavní závod s délkou 67 km ve mně ale s blížícím se startem budil respekt, trochu obavy, ale zároveň jsem se i těšil.

Chci se s vámi podělit o zkušenosti z takto dlouhého závodu a třeba přidat i nějakou radu, pokud někdy něco podobného plánujete také.

Počítejte spíše čas než kilometry

S přípravou na závod moc radit nebudu. Každý trénujeme jinak, podle fyzických a časových možností. Snad jen jedna poznámka, 14 dní před takovým závodem určitě nic tréninkem nedoženete, spíše uškodíte. Určitě doporučuji si spíše odpočinout. To, že je důležité nepřepálit začátek, určitě všichni víte. Takový závod ale „začíná“ opravdu dlouho. Pořád myslete na to, kolik vás toho ještě čeká. A spíše počítejte čas než kilometry.

Poslední desítku v takovém závodě určitě nepoběžíte ve svém obvyklém tempu. Věřte, že vám zabere klidně i dvakrát víc času a navíc to bude bolet. Nejvíc se mi osvědčilo „klapky na oči“, snažit se nevnímat soupeře kteří mě předbíhají a jít opravdu svoje tempo. Hodně to bude svádět, držet se jich nebo předbíhat, vždyť se mi přece běží skvěle, důležité je, aby se běželo „skvěle“ i za pět hodin…

Doplňujte tekutiny a energii

Samotnou kapitolou při tak dlouho trvajícím běhu je doplňování tekutin a energie. V první řadě si přesně zapamatujte, kde na vás budou čekat občerstvovací stanice, kolik jich celkem bude a na co se na které můžete těšit.

Osobně si stravování a pitný režim plánuji před závodem. Doplňovat energii a tekutiny je potřeba v podstatě pořád. Jakmile dostanete hlad, žízeň, je většinou pozdě něco dohánět zvýšeným příjmem. Takže určitě nespoléhat jen na občerstvovačky, ale mít i svoje. V případě letních veder pít opravdu hodně, po malých doušcích, ale opravdu často.

V případě takových podmínek počítejte i s nutností doplňovat tekutiny během závodu do camelbacku či lahví. Ověřte si, zda je to na občerstvovačkách možné, případně požádejte známého o podporu na trati, pokud to pravidla závodu nezakazují.

Co jíst a co pít vám radit nebudu, každému vyhovuje něco jiného. Jen opatrně s „experimenty“, které nemáte vyzkoušené.

Pro představu, na co jsem běžel já: 4x gel, 2x energetická tyčinka a asi 750ml pití. Toto jsem měl s sebou. Na občerstvovačce jsem pokračoval většinou půlkou banánu, kouskem čokolády, pár hlty koly a ionťákem.

Správně volte oblečení

Další důležitou věcí je správná volba oblečení. Při závodu na pár desítek minut člověk snese skoro všechno – zimu, trochu víc tepla i třeba trochu těsné boty. Při závodu na několik hodin však pohodlí a tepelný komfort hraje zásadní roli.

Během deseti hodin se počasí dokáže i hodně proměnit. Zvláště pak na horách. Určitě sledujte předpověď na dobu závodu.

I v létě se na horách mohou hodit lehké rukavice a pokrývka hlavy. Pokud začne pršet, foukat a budete v hřebenových partiích, budete rádi, že je máte v batohu. Pokud není opravdu léto a vedra, měla by být lehká větrovka samozřejmostí.

Když je závod na podzim a dá se očekávat chladnější počasí, doporučuji i lehké převlekové kalhoty. „Horská výzva“ v Krkonoších byla v září. Na horách lehce mrholilo, mlha, vítr… V těch opravdu exponovaných místech byla fakt kosa. Běžel jsem ve ¾ kalhotách, triku s dlouhým rukávem, na něm jsem měl triko s krátkým rukávem, čelenku a v batohu větrovku. Celkem to šlo, ale příště určitě nezapomenu rukavice.

Nakonec jsme si to užili

S kolegou Mílou jsme si to fakt užili. Bylo z toho krásné druhé místo. Pokud ještě váháte se startem na tak dlouhé trati, už neváhejte a určitě do toho běžte! I když je to dřina, má to své kouzlo. Tak to nevzdávejte!

Na setkání na startu s vámi se těší ambasador RaidLight Michal Štantejský.